Téma týdne "Představa tvé budoucnosti"

Ona, fotbal a koroptve

15. června 2018 v 19:28 zapiskyspekouna

Dost dlouho jsem nechápal uživatele blogu, kteří hlasovali pro aktuální téma týdne. Jak si může někdo představovat, dumat, rozjímat, meditovat a myslet o budoucnosti, když právě začalo mistrovství světa ve fotbale? Budiž, nechápu je pořád…

Klubko stresu a žádné Maledivy

15. června 2018 v 18:07 anetaslife

Budoucnost. Budoucnost? Má budoucnost. Počkat, jaká vlastně bude, ta má budoucnost? Dobrá? Nebo špatná? A vlastně, bude vůbec nějaká? Také bych ráda znala odpověď. Přesně za jeden týden, sedm dní, budu slavit další krůček vpřed ke své smrti, jež se bude odehrávat někde v daleké budoucnosti, tedy doufám, že v daleké. Na mém dortu bude plápolat neškodných osmnáct svíček, které budou oznamovat číslo plnoletosti. Mnoho optimistů v tento den často prohlašuje něco ve smyslu, že: ,,Máš život před...

Představa globální apokalypsy

15. června 2018 v 15:05 eleonorakolcava

Jako vášnivá čtenářka apokalyptických románů často sním o konci světa. V mých představách svět neskončí kvůli ekologické katastrofě. Třeba kvůli tomu, že brzo vymřou včely a zhroutí se celý ekosystém. Nepředstavuju si ani apokalypsu způsobenou zamořením Země neskutečným množstvím jednorázových plastů, odpadků a jedovatých chemikálií. Nezaobírám se ani tím, že brzo vyhubíme všechna volně žijící zvířata a ve vysychající krajině nebude žádná pitná voda. Tohle je příliš realistická vize...

Studánka, ze které chci v budoucnu pít

15. června 2018 v 12:10 akasakim

I v korunách stromů vidím tvoji tvář, snad proto, že mi tak moc chybíš, nad hlavou již netřpytí se ti svatozář, já v tobě anděla přesto mám, víš, tuším, že dokonalá nejsi a nikdy nebudeš, přesto kus srdce svého chci ti darovat, občas je ti fakt těžko a na Svět se naštveš, před hnusem žití zapomněli tě varovat, ty v bolesti sem tam vidíš spásu svou, mě však s tebou neskonale blaze je, tu černobílý obraz vybarví se krásou, když tělo tvé nahé změní se v peřeje, co balvany těžkostí v...

Snažení

15. června 2018 v 10:20 boogie-de-ana

Snažím se mít při pomyšlení na svou budoucnost jen pozitivní výhledy. Každopándně, všechny mé výhledy jsou jaksi roztěkané. V co opravdu upřímně doufám je, že jednoho dne dospěju v nezávislou, silnou ženu, beze strachu z něčeho tak triviálního, jako je jídlo, která si bude užívat každou píď ze svého života, a ne jen přežívat, koukat jak roste plevel a nechat si život protékat mezi prsty. Snažím se ujasnit si představu o své budoucnosti, dát dohromady reálné možnosti, ale každé mé zasnění nad...

Představa tvé budoucnosti - Vydělávám

15. června 2018 v 9:20 tancimkazdyden

Poměrně často se v interakci s ostatními při tématu tanec dostaneme i na téma tanec a peníze Lidé stojící mimo taneční svět často předpokládají, že je tancování nákladné, ale i tak se podivují, když promluvím v konkrétních číslech. Zvažujete, že byste dali syna nebo dceru na tanec? Pojďmě se podívat na konkrétní částky, ať máte představu, co bude takové hobby stát. Kolik mě stálo tancování za poslední rok? V první řadě musíte zaplatit členství v klubu, což třeba v našem tanečním klubu činí...

Prchavá vzpomínka na minulost

15. června 2018 v 9:13 plasil-jan

1. Toužím po tvém srdci, toužím po tvé duši, jak ovce chtějí vlci, co jejich krev jen tuší. Toužím po tvém těle, po pohledu tvých očí, když umělas pro přítele směr lodi osudu stočit. Ref. Teď vím, že nejsem součástí tvé budoucnosti. Vidím jasně, že pozbyli jsme všechny ctnosti. Tebe teď čeká velké štěstí s jiným a jinde, a oba dobře víme, že ti to na 100% vyjde. Jasnozřivý pohled vpřed ti jen to nej věští, pršet ti bude láska i peníze v hustém dešti. A já, ač sám a opuštěný...

Původně to byla jen pouhá představa...

15. června 2018 v 2:38 brunetmarket

Už jsem dávno přišla na to jakoej může mít tvá původní klidně i dětská představa vliv na celkovej základ tvé budoucnosti. Už jako dítě jsem si svůj život zákládala natom ,že jsem snila,plánovala a přibližovala se tomu co mě přitahovalo a zajímalo a to i přes veškeré překážky ,jsem nepřestala ve svý představy věřit a byla o nich podvědomně přesvědčená a i smířená se vším špatným co se za tím skrývá a tím co to obnáší. Pravda, já si jako dítě vysnila celkem divoký a né zrovna legální představy...

Cesta je cíl

14. června 2018 v 23:57 y-l-w-l

Budoucnost, kdy to vlastně je? Zítra nebo za 10 let? Jediná jistota je, že se ráno vzbudím a udělám si kafe. Co bude dál? Můži si naplánovat nebo rovnou vysnít super život, ale osud či náhoda to stejně zařídí jinak. Chcene být úspěšní. Studujeme, trávíme nejlepší léta svého života nad skripty a zkouškami, abychom se potom dobře uchytili. Jenže vysokoškoláků je přehršel. Nemáme praxi a nakonec spousta z nás skončí v nudném nenaplňujícím zaměstnání. Pracujeme, pro výplatu kterou utratíme za...

Jsem realista...

14. června 2018 v 22:34 girlandangel

Tak konečně začínáme... Mám už tuto stránku vytvořenou nějakou chvíli, dosud jsem se neodhodlala začít psát. Tak je to konečně tady. Myslím, že zrovna z prvního článku pochopíte, alespoň někteří určitě, co jsem za člověka. Ze všeho nejdříve o mně musíte vědět jednu základní věc... Mám příšerný strach z budoucnosti a jsem ohledně spousty věcí velice nejistá. Nemám supr práci, ani přátele, kterým se můžu svěřit. Nemám lásku, která by mě podpořila a stála při mě u velkých životních změnách a...

Dopis, který si nikdy nepřečteš

14. června 2018 v 22:13 slothie

Můj milovaný Tome, sedím v tureckým sedu na posteli, zatímco ty sedíš u stolu, na druhé straně místnosti, koukáš na monitor, zaujatě, nejspíš si prohlížíš nějakej svůj vysněnej foťák. Jednu z mnoha věcí, kterou tak moc chceš mít. Poslouchám to skoro každý den. "Podívej se, ten má dobrý kolo!" nebo "Tyy jo, vidělas ten foťák?". "Hmm, dívej, jak se má ségra v Americe, neříkám nic, taky bych se tam jel podívat." Z nějakýho důvodu, bez ohledu na to, co máš, vyhlížíš to lepší, co bys mít mohl...

Mé milé budoucí já

14. června 2018 v 20:33 zlozana

Ahoj Zlozano za pár let, tady je tvoje minulé já. Vlastně teďka přítomné já. Ale až tohle budeš číst, už bude minulé a přítomné budeš ty. Chápeme se, ne? Chci ti jen říct, že ta škola, na které už asi studuješ, je fajn. Kašli na to, co ti říkají všichni ostatní, jak se tváří, když jim řekneš, že máš obor Český jazyk a literatura a že ne, nebude z tebe učitelka. Je to věc, která tě baví, a jednou z tebe bude skvělá korektorka. Nebo možná budeš pracovat v nakladatelství. Nebo někde jinde. Ale...

Zvesela

14. června 2018 v 18:22 baruschkasf

Nějak mám potřebu napsat něco veselého. Ne proto, že bych byla smutná, to totiž nejsem, ale prostě proto, že všechno, co jsem poslední dobou napsala, zní jako stesk. A fakt to tak znít nemělo. Potkávají mě pohromy a katastrofy na každém rohu a já se jim směju. Uznávám, ukradené květinky <http://baruschkasf.blog.cz/1806/moje> mě nejdřív rozplakaly a zároveň vytočily do běla, ale pak jsem se smála. Blbá pravopisná chyba <http://www.baruschka.cz/chybicka/> nás málem rozeštvala s drahým...

Budoucnost patří těm kdo věří v krásu

14. června 2018 v 16:00 justlucy

Budoucnost. Je něco, kam se každý z nás dostane rychlostí 60 minut za hodinu, a to bez rozdílu, kde to je a co udělá. Často, když jsem sama a nemám nad čím přemýšlet, začnu přemýšlet o tom, jak dopadnu za pár let. S kým budu, kde budu bydlet, jaké to všechno prostě bude. V dneším článku bych chtěla napsat, jak si představuji svou budoucnost. Nic z toho se splnit nemusí a nebo také ano. To nezjistím dnes ani zítra. Ale jednoho dne určitě.

Budoucnost v kufříku

14. června 2018 v 15:48 bloudicka

Noc s Carreym byla naprosto nezapamatovatelná. Měl v sobě moc béčka, když tancoval poledance u hromosvodu. A co teprve to ráno, co jsme zjistli, že jsme k němu z blíže nejasných důvodů přitáhli část dopravního značení, střešní tašku a dlažební kostku? Pravdou je, že jsem teda vždycky chtěla ukrást semafor. A když už ne celej, tak alespoň po částech. Třeba žárovky by se mohly hodit, že? Uplynul skoro týden od našeho "sbohem", a ačkoliv se mi kvůli nenaplněné životní lásce chtělo prvních 20...

Napiš si svoji budoucnost

14. června 2018 v 14:43 ailiyah

To zní snadno, napsat si svou budoucnost. Nedávno jsem to udělala. Do velkého sešitu jsem prostě sepsala všechno, co si přeju dokázat. Je to docela vtipné, přála jsem si ve své staré práci mít úspěch a stát se koučkou, místo toho mě vyhodili. Ale teď budu učit angličtinu po telefonu což je stokrát lepší než call centrum, kde člověk nabízí nějaké produkty. Takhle si budu povídat s lidmi anglicky a těším se... Co si představuju? Chci vydat knihu, napsala jsem už Albatrosu... Chci si vzít svého...

A já budu mít lepší

14. června 2018 v 13:39 desatazena

Jitka ráda nakupuje a pořád si pořizuje auta, chaty, boty, šaty, kabelky a šperky zlatý. Soused na ni kouká svrchu, "teda co to je za mrchu, jak TA rozmařile žije, maluje se, kouří, pije, pořád další nové věci..." Bóže. Ten ale má kecy. O luxusu ON ví houby. JÁ budu mít nové...klouby."

Per Aspera Ad Mare

14. června 2018 v 13:38 bobslog

14. 6. 2018 Jak jsem již v minulosti zmínil, rád přemýšlím. V poslední době samozřejmě o tom, co přijde za měsíc, dva či až za pár let. Už se těším, až opustím křižovatku a konečně se vydám tou správnou životní cestou. Nebojím se přiznat, že nějaké obavy mám. Jen totální šílenec by žádné neměl. A já jsem blázen jen tak akorát :P Kdyby mi před měsícem kdokoliv řekl, že možná už na podzim budu bocmanem na La Grace, ... Však to znáte, jak to pokračuje. Sice jsem si od první plavby s tou...

Já vážně nevím

14. června 2018 v 12:38 jmenuji-se-tereza

Když mi bylo čtrnáct let, tak to, že jsem neměla tušení, kam v životě chci směřovat bylo naprosto akceptovatelné pro kohokoliv. Myslím, že o čtyři roky později to je možná vnímáno jako problém. Nemám tušení, co se změnilo, čtyři roky jsou z hlediska lidského života krátká doba. Pořád si myslím, že to není konec světa. Přeci jen, malování si toho, že budu úspěšná, budu mít velký dům, deset dětí a dalších deset psů není zrovna to, co by ode mě kdokoliv čekal. Včetně mě. Pokud bych totiž už...

Není kam spěchat

14. června 2018 v 11:08 fotomarijakes

Nic naplat, jsem už ve věku, kdy se člověk víc a víc otáčí, vzpomíná. Ne, že bych ze vzpomínek žila. To ne, to by bylo špatně. Jen občas se mi zasteskne, že čas strašně rychle letí, protože ta moje budoucnost se krátí. Teprve nyní žiji více současností. Ona to už pro mne není fráze, že je potřeba využít každou minutu, že je nutnost aktivně prožívat všechno mé konání. Stále si uvědomuji čas. Mladé lidi žene kupředu, chtějí si plnit sny. Já chci mít sílu a zdraví pro teď. Nemyslím na budoucnost...

Předchozí témata týdne

Přihlášení do Blog.cz

Zapomenuté heslo
Přihlášením vyjadřuji souhlas se zněním Registračních podmínek a Všeobecných podmínek

Články

Oblíbený obsah