Autorský klub

Rána minulého týdne byla taková milá. A plná hvězd na temné ranní obloze; ten pohled jsem si obzvlášť užívala. Byly doby, kdy jsem hvězdné nebe znala jen z večerů a nocí. Většinou z těch prosezených u ohně s kamarády. Ale ranní hvězdy jsou jiné a doopravdy je znám až od dob, co jsem si zvykla vstávat příliš brzy. To už sice bude nějaký ten pátek; ale nepřestanou mě už fascinovat nikdy a pokaždé se na ně těším. Vlastně mě v posledních dnech tahají z postele práce ty hvězdy, na které se těším...

Amatérská kuchařka

18. září 2018 v 19:57 Cecílie

Amatérská kuchařka jsou do elektronické podoby převedené recepty nashromážděné od dob mých kuchařských začátků po současnost. Nemohu napsat po dobu, kdy už začátečnice nejsem a recepty nepotřebuji, protože podle nich vařím pořád. Podrobnější informace i kuchařku samotnou najdete na mých webovkách zde <http://www.pohodovestarosti.cz/>. První část, Kuchařka pro každého, je věnována jídlům, druhá část, Buchty a moučníky, obsahuje hlavně sladkosti. Tento článek na kuchařku přesměrovává a...

Na hudební hraně...

18. září 2018 v 17:44 Chudobka1970

Ráda poslouchám jisté rádio, kde hrají beatové a rockové písničky. Mívají tématické víkendové pořady. Jeden z nich se zaměřil na cover verze, remixy a jiné předělávky známých songů. Pokusím se některé perly najít. Snad se budete bavit stejně jako já v onu sobotu... 1.) Metalica - Nothing Else Matthers <https://www.youtube.com/watch?v=tAGnKpE4NCI> Tenhle nádherný ploužák od jinak metalové kapely mám moc ráda. Pokus o remix <https://www.youtube.com/watch?v=mW7H22d9Wyk> se DJ moc nezdařil...

Kotě5

18. září 2018 v 17:05 LeS

Možná by vás zajímalo, co se se mnou asi stalo. Pořád stejně milý, hravý, roztomilý, hlavně zdravý. Už zvládám i vyšší schody, rostu rychle jako z vody. Moji mámu občas zlobím, skáču na ni i ji honím. Koušu, předu, schovávám, číhám, běžím, už tě mám. Vyhraju si s papírkami, zkuste si to někdy sami. :-)

10 nejhorších módních trendů mládí

18. září 2018 v 15:30 Eleanor

Jsou určité momenty v životě, kdy se ohlídneme za tím člověkem, kterým jsme byli v dětství a pubertě, a máme chuť zalézt… někam hluboko… pokud možno nechat se rovnou sežehnout zemským jádrem. Nedávno jsme s drahým měli debatu na téma naše mládí. Ráda na jeho účet vtipkuji, že muselo být těžké dospívat za dob Třicetileté války. Včera mi však došla jedna katastrofální věc - pro mou dceru budu nohatá ryba právě vylezlá z moře, která se teprve rozhlíží po souši. A jaké mé prohřešky budu mít...

Študáč

18. září 2018 v 12:18 Matty

Kde se najíst, když vám náhodou ještě týden nefunguje menza, aby vás to nezruinovalo? No, jeden tip bych po dnešku měl. Bloudil jsem a bloudil, až jsem dorazil sem: co by kamenem dohodil od olomouckého Horního náměstí se ve sklepních prostorách nachází restaurace Študáč. Jméno je to velice přiléhavé, protože i klientela byla během mé návštěvy zejména studentská. A byla to dobrá volba.

pořád dýchající, kupodivu šťastně

18. září 2018 v 11:59 petralibrary

Nanovo

17. září 2018 v 22:06 Little

Zvykám si na nový život v novém městě. Nad stolem mi visí mapa se spoustou divných názvů, tak se tu prý jmenují jednotlivé městské části. Zvykám si na nový život v novém městě. Mám zakázáno říkat tramvaj, legitka a žádný rozvoz neexistuje, opovaž se, to je rozjezd! Zvykám si na nový život v novém městě. Na pokoji bydlíme tři a je adrenalinovým sportem přijít v noci, aniž by to kohokoli probudilo (a o odchodech ráno ani nemluvě). Zvykám si na nový život v novém městě. Denně potkávám stovky...

Letos hlavně o lidech

17. září 2018 v 21:35 Bobouš

Třetí prázdniny jsem strávila ve shonu automobilového průmyslu. Letos jsem šla s tím, že už mě nemůže nic překvapit. Samozřejmě jsem se zmýlila jako jelen. Co se práce týče, toho už mě skutečně moc nepřekvapilo, na druhou stranu mě o to víc štvalo, jak nekvalitně práci musíme provádět. Vždycky je něco, čemu se může člověk přiučit, ani letos tomu nebylo jinak. Naučila jsem se třeba sprejovat. Asi to není nic zvláštního, ale já jsem za to ráda. Letos to celé bylo hlavně o lidech, o osobnostech...

Pár minut mění vše (2011)

17. září 2018 v 13:42 Eleanor

Rok utekl a sníh opět padá do jejích světlých vlasů. Prochází temnými ulicemi, které ozařují slabé pouliční lampy. To bílé zlato se třpytí všude kolem. Vzduch je plný studených padajících hvězd. Tiše prochází ulicemi. Zvědavě si prohlíží barevná světla v oknech. Přemýšlí a vzpomíná na to, co bylo a co mohlo být… Nyní se musela zastavit, ten smích. Znala ho, ano, byl to on. Opatrně přešla k pootevřenému oknu rodinného domku. Nahlédla dovnitř, byl to on. Seděl v čele velkého stolu. Po jeho...

První polibek od upíra (2005)

17. září 2018 v 13:42 Eleanor

Lehce předělaná povídka z dob mého raného mládí. Zrovna bylo jedno z těch otravných letních veder. Náš praděda vtrhl do pokoje, hodil nám tašky na postele a radostně vykřikl: "Sbalte se! Jedem k mému bratranci!" Jenže jeho bratranec bydlel v Transylvánii. Pravda, teplo tam nebylo, ale já ani sestra jsme nebyly zvědavé, zda jsou zvěsti o tamních upírech pravdivé. Cesta byla dost nudná a ani jednu to nebavilo, ale když jsme uviděly ten dům. Krása, takový luxusní a náš pokoj byl doopravdy...

Kurtizána (2009)

17. září 2018 v 13:41 Eleanor

Postava kráčející nocí. Žádný mohutný stín, žádné děsivé stvoření, jen drobná žena zahalená do dlouhého černého pláště. Dlouhé světlé vlasy jí povlávají ve větru. Nenasytné pohledy mužů ji sledují z temných uliček, ona jde dál. Její chůze, tak pevná a hrdá. Nikdy se nebála, neměla strach, byla příliš otupělá vlastním životem. Jediné, co jí ještě mohli vzít byl její život, však právě to si s každým svým nádechem přála víc a víc. Procházela kamennými ulicemi. Měsíční světlo, občas nějaká...

A-kniha Mumínci a kometa

17. září 2018 v 12:13 Eleanor

Mumínci se vracejí! Podivná stvoření inspirovaná severskými troly a skřítky z pera finsko-švédské spisovatelky a malířky Tove Janssonové (1914-2001) nás opět přišla pobavit svými příběhy. Tentokrát formou audioknihy Mumínci a kometa. Mumínek se svými rodiči a přáteli žije v Muminím údolí, které je ohroženo. Ondatra-filosof přichází se zdrcující zprávou: Na Údolí se řítí kometa a během pár dnů ho zničí. Podaří se Mumínkovi, Čmuchalovi a dalším zachránit jejich domovy? Mumínci jsou originální...

books 2018 (1/3)

16. září 2018 v 20:12 R.

loňský článek o knížkách, co jsem četla, najdete tady <http://call-me-radford.blog.cz/1712/books-2017-1-2> a tady <http://call-me-radford.blog.cz/1712/books-2017-2-2>. 1. Mnich, který prodal své ferrari první kniha o sebepoznání, kterou jsem kdy přečetla - a vedlo mě k tomu mnoho doporučení od lidí z různých sociálních sítí, kde jsem viděla její fotky i různé citace. říkala jsem si, že za zkoušku nic moc nedám, knížka je navíc poměrně levná... A tak jsem ji zkusila, přestože jsem dost...

Loučíme se s létem

16. září 2018 v 14:24 jezura

Pomalu se loučíme s létem. Bylo letos hodně horké a dlouhé. Myslím, že dost lidí to ničilo, kolem jezdily stále sanitky a policajti, my jsme chodili ven jen nakupovat a hlavně po ránu, protože nám v těch vedrech nebylo moc dobře. Tedy mluvím hlavně o nás, starších seniorech. Do ničeho se nám moc nechtělo, nejraději jsme lenošili a jak tak koukám, tak mne to stále ještě drží, do ničeho se mi moc nechce. Tak jsem si řekla, že na závěr tohoto léta upeču letní koláč, tedy bublaninu s ovocem...

Jubilejní Aneb Babetiny prsky XVII.

15. září 2018 v 22:34 Vyděšená prvorodička

Nad Prvorodiččím jubilejním narozeninovým dortem: "Mami, proč si holky malujou oči takhle?" -opisuje moje oční linky . "No...Aby vypadaly jako kočky. Mňau..." "Ty ale vůbec nevypadáš jako kočka. S těma vráskama a tak." Dík Babetko, lepší narozeninový přání jsem nemohla dostat!

Návštěva Bonga

15. září 2018 v 22:00 Michaela

Prvorozený si sice platí byt v Letňanech, ale zatím se přesunul pouze do vedlejší ulice, brzy jsme se potkali. Jdu s nákupem a vidím našeho psa běžet po chodníku. Tradičně štěká jako blázen. Co je to za blbýho uštěkanýho psa?, zavolám. Cikorka za mnou pohotově kontruje Co je to za blbou krávu? Ale to už se na mě řítí Bong s ještě větším štěkotem, skáče jako Pérák a snaží se mi čumákem vyšťouchnout mé jediné vidoucí oko. Dojemné shledání. To se událo před pár měsíci, teď už se mi občas...

Hruška vs. Velké jablko 2012 - čtvrtá

15. září 2018 v 15:00 Pear

Audioverze níže. Empire State Building se od Macy´s nachází pouze pár kroků a než se vrhneme na samotnou vyhlídku, opět se zastavíme u několika faktů. Tato budova se 102 patry byla postavena ve stylu art deco a po svém dokončení zaujala na čtyřicet let pozici nejvyšší budovy světa. Pozoruhodné také je, že se v podstatě stavěla relativně krátkou dobu a to během let 1930-1931. První výkopové práce začaly v lednu 1930 a základy se začaly symbolicky stavět 17. března na den svatého Patrika...

Zodpovědnost

15. září 2018 v 14:28 LeS

Jsem naštvaná, smutná, rozradostněná, šťastná... Včera jsem ucítila ten nepříjemný dech na zádech a po zážitku ve mně stále něco doznívá. Jezdím každý den do práce. Někdy hromadnou dopravou, někdy autem jako spolujezdec. Cesta je samá zatáčka a ještě úzká silnice. A v jedné té zatáčce jsme potkali kamion. Už tak by to bylo nepříjemné, ale navíc nejel po své straně silnice, ale uprostřed. S předkem kamionu jsme se ještě vyhli, ale zadek byl natočený příliš na naši stranu. Rána, odhození...

Balón

15. září 2018 v 8:10 Chudobka1970

Je sobota ráno. Manžel vyjel na "Javořičský véšlap" a já projíždím mobilní internet. Najednou mě vyruší jeho telefon. Copak asi zapomněl? Zvednu to, ale on mi jen velmi rázně dává povel, abych okamžitě vylezla na balkon. S mobilem na uchu otvírám balkonové dveře a vzápětí i svou pusu. Přímo za bytovkou naproti se vznáší "balón"... Moje reakce nejsou moc rychlé, narozdíl od vzdušného plavidla. Nebyl čas vůbec na nic, jen na mačkání spouště. Z šesti fotek jsou po přivření obou očí použitelné...

Přihlášení do Blog.cz

Zapomenuté heslo
Přihlášením vyjadřuji souhlas se zněním Registračních podmínek a Všeobecných podmínek

Články

Oblíbený obsah